Product 4 You

Zřejmě se dnes najde jen velmi málo hráčů počítačových her, kterým slovo Warcraft nic neříká. Těm z Vás, kdo absolutně netuší, o co jde, doporučuju číst obvzlášť pozorně, neboť je velká naděje, že zanedlouho budete i vy, místo dovolené a koupání se v moři, sedět zarytě u svého počítače ponořeni ve zcela jiném světě – světě, kde vládne magie a ostré meče, ve světě, kde jen ti opravdu silní přežijí.

• Ohlédnutí do minulosti
Reign of Chaos je třetí pokračování slavné strategie od neméně slavných tvůrců z Blizzardu. Ptáte se, proč neméně slavných tvůrců? Kdysi v dávných dobách, kdy počítače byly kousek za počátkem své evoluce, se malá skupinka programátorů rozhodla stvořit hru s názvem Warcraft: Orcs & Humans. Real-time mód, težba surovin, na svou dobu ucházející inteligence nepřátel a úžasná hratelnost vynesly Warcraft na špičku strategií a počítačových her vůbec. Od té doby už uteklo mnoho vody a v dílnách Blizzardu se již práce nikdy nezastavily.

Poté vyšel druhý díl s názvem Warcraft II: Tides of Darkness v mnohem hezčí SuperVGA grafice, v roce 1997 pak datadisk Beyond The Dark Portal. Podobná hra Starcraft a její datadisk Broodwar se dodnes hraje na profesionální úrovni a stejně jako Diablo, Diablo II či přídavek Lord of Destruction mají svou nehynoucí slávu již dávno zajištenou.

Jediné, co dnes můžeme o Blizzardu s určitostí říct, je to, že jeho hry jsou zárukou světové kvality. Není moc firem, jež by se ve světě těšily takovému uznání. Strategie Blizzardu je však jednoduchá – žádná hra nevyjde, dokud nebude opravdu hotová. Co to znamená, ví asi nejlépe ti lidé, kteří se tešili na Warcraft III již na vánoce předminulého roku.

• První dojmy z grafiky
Změn oproti předešlým dílům hry je doslova celá hromada. Nemusíte se však bát, v základu je to stále starý dobrý Warcraft, věrný své filozofii a svým herním principům. Jestli se máte 5.července, kdy hra oficiálně po celém světě vychází (u nás v kompletně lokalizované verzi – info), na co těšit, se Vám pokusím alespoň trošku nastínit v následujících odstavcích této dlouhé recenze.

Hned po prvním spuštění hry zjistíte, že Warcraft III je kompletně ve 3D grafice. Přiznám se, že když jsem poprvé slyšel o této změně, byl jsem spíše skeptický – obavy, jak to vlastně bude vypadat a jestli to byl krok správným směrem, v mé hlavě hlodaly až donedávna. Podle mého názoru je však grafická stránka hry velice kvalitní a líbivá, veškeré objekty jsou prokresleny do posledního detailu.

Pohled kamery si můžete sami měnit a natáčet, avšak efekt je to jen krátkodobý, neboť po puštění klávesy se Vám výhled vrátí zpět. Přesto si myslím, že stejně asi většina hráčů zůstane u standardního pohledu. Při přiblížení se totiž stává bojiště méně přehledným a otáčení pohledů má za důsledek pouze ztrátu orientace, alespoň tedy pro mne. Zvukové provedení se před grafickým nemusí rozhodně stydět – je provedeno v naprosto stejné kvalitě. Po celou hru vás provází velice krásné melodie a ty přidávají několik bodů k atmosféře hry navíc.

• Úchvatné filmečky
Asi není zvykem psát v samostatné kapitole o pouhých filmečcích ve hře. Nicméně zde se vůbec nejedná o obyčejná renderovaná videa – něco tak úžasného jsem ještě neviděl. Neuvěřitelně krásné animace jako vystřižené z reality, uchvacující scenérie a efekty. Videa, která jsou mimochodem v populárním formátu DivX licencovaným Blizzardem, vás provází na začátku a konci každé kampaně, přičemž to záverečné video je vyloženě skvost mezi perlami. Jestli Vás Warcraft III nijak netáhne, vězte, že již kvůli těm několika málo filmečkům se vyplatí jej hrát (jako důkaz mohou posloužit trailery nalinkované pod touto recenzí – pozn.ed.).

• Ovládání hry
Oproti posledně vydané strategii od Blizzardu (Starcraft: Broodwar) se až na pár novinek nezměnilo téměř nic. Označování do skupin, bindování nebo zamykání lokací pod číselné klávesy dnes používá každý trošku lepší hráč a klávesové zkratky jsou již snad samozřejmostí pro všechny. Novinkou je například nastavení, v jaké formaci se mají vaše jednotky pohybovat. Velkým přínosem do multiplayeru pak zřejmě bude ukázání vašemu spoluhráči, kam jdete, kam hodláte útočit atd.

Ve hře pro jednoho hráče si můžete vybrat buď hraní celé kampaně nebo jednotlivých map přes položku Custom Game. V té máte velkou volnost – stačí si zvolit počet hráčů (maximum je 12), přidělit jim rasy a rozdělit do týmů. V Advanced options již navolíte pouze banality jako zamčení týmů, aliance, plně sdílenou kontrolu jednotek, náhodné hrdiny a viditelnost na mapě. Zbylé dvě položky týkající se náhodné rasy a observerů jsou zšedlé, jelikož se jedná o nastavení pouze pro multiplayer, o němž si povíme později.

• Singleplayer kampaň
Oproti hraní jednotlivých map jste v kampani vázáni příběhem. Úvodní prolog je vlastně tutorial a během dvou misí Vás seznámí se všemi potřebnými detaily. Vlastní kampaň je pak rozdělena do celkem čtyř částí za každou rasu. Zpočátku jsou přístupní pouze Lidé a až po dohrání všech devítí misí za ně se Vám odemkne další národ. Příběh je totiž lineární, postupuje všemi rasami, které na sebe navazují. Čeká Vás tak ještě 8 misí za Nemrtvé, stejný počet za Orky a nakonec 7 misí za Noční Elfy. Všechny čtyři kampaně jsou neuvěřitelně propracované a chytlavé – na každou misi kladli tvůrci hry obrovský důraz.

Jejich náplně jsou tak různorodé, jak jen různorodé mohou být a jak to engine hry dovolí – například pozabíjet 100 vesničanů nakažených nemrtvými a jejich pekelnými plány, to vše přes odpor vašich druhů. Nebo spálit všechny lodě, když se vaši věrní rozhodnou vzít do zaječích a utéct z ledového severu. V jiných misích se zase musíte ubránit po určitou dobu, dobýt nepřítele, zabít tři mocné elfí mágy, přinést 3 relikvie, ochránit vašeho hlavního démona, zachránit určitý počet acolyte apod. Různorodost misí je zkrátka obrovská a říct opak může pouze člověk, který Warcraft III pořádně nehrál.

• Inovativní RPG prvky a Upkeep
Kromě zcela nové grafiky jsem doposud neuvedl asi druhou největší novinku Warcraftu III a tou je přidání RPG prvků. Každý hrdina zde totiž získává za zabité nepřátele zkušenost a postupuje na vyšší levely. Po šestém levelu pak může většinou sesílat jedno velice mocné kouzlo. Hrdinové jsou prakticky nesmrtelní, neboť je můžete kdykoliv po zabití v patřičné budově za nemalý obnos oživit. Každá rasa má k dispozici ze začátku pouze jednoho hrdinu a zbylé dva může najmout až po dosažení určité technologické úrovně.

Další změnou oproti předchozímu dílu Warcraftu je těžba surovin. Již netěžíte olej (není zde ani možnost stavět plavidla), pouze dřevo a zlato. Navíc přibyla hned vedle v menu kolonka zvaná Upkeep. Dalo by se asi diskutovat o její vhodnosti, princip je ale v zásadě jednoduchý. Čím více jednotek máte, tím jsou větší náklady na obživu vašeho národa. Maximální počet jednotek je 90, ale samozřejmě některé z nich (např. stroje) zabírají svou velikostí více než jedno místo a v reálné hře nikdy asi tolik jednotek mít nebudete.

Upkeep tedy funguje jako jakási automatická daň z počtu jednotek a tak nic neplatíte za vydržování své armády, ale při větších počtech vám již těžiči nenosí z dolu deset zlatých, ale například pouze sedm. Trošku nedomyšlený se stává Upkeep v momentě, kdy již máte více zlatých dolů než Váš protivník, neboť při stejně velké armádě tím vlastně platíte za jednotky dvojnásobek oproti nepříteli.

Velkým přínosem do hry jsou rozhodně neutrální postavy. V různých počtech a na odlišných levelech jsou rozmístěny po mapě tak, aby hlídaly snad všechny strategické lokace – například rozcestí, doly zlata apod. Proto než budete chtít zaútočit na svého kamaráda či počítač, budete se muset na začátek vypořádat s nimi. To není ale vůbec na škodu – hrdina si přijde na trochu zkušenosti a občas získá i příjemnou výbavu jako lektvar, artefakt či svitek. Rozhodně si ale nedělejte iluze, že by se k Vám neutrální jednotky přidaly!

• Obtížnost a umělá inteligence
Vše z nadpisu tohoto odstavce spolu tak trochu souvisí. Co se týče obtížnosti, je na výběr ve dvou variantách pouze u kampaně v singleplayeru, rozdíl mezi nimi je však velký. Volba Normal je vhodná pro většinu lidí a zkušení hráči RTS projdou celou kampaň zhruba do dvaceti hodin. Na Hard jsem ale skončil hraní v páté misi první kampaně, kdy jsem po pěti hodinách trápení kapituloval a vrátil se zpět na původní obtížnost. Takže bych u této obtížnosti nemluvil o pouhých desítkách hodin, nýbrž minimálně o dnech.

Nejen u strategií je pojem jako AI základním faktorem hratelnosti, neboť proti vysoce dementnímu počítači vás hra přestane velice rychle bavit. Jakožto mírně zkušený starcraftista, začal jsem praktikovat obvyklé finesy a ouha. Alt+Q a jel jsem znova. Nikdy se mi tady nestalo, že by jednotky nějak hloupě hledaly cestu či se někde na mapě zasekly. Ve hře proti počítači Vás překvapí dokonalým microváním – tzn. stahováním poškozených jednotek nebo útoky na hlavního hrdinu. Nebo v případě, že vidí vaší přesilu, stáhnou se a počkají si na vhodný okamžik.

Počítač také provádí diverzní akce, neposílá jednotky po jedné, ale vždy ve skupině. Útočí tam, kde máte málo jednotek, mnohdy provádí taktiku „udeř a uteč“. Nenechá Vás jen tak postavit si novou základnu a naopak se sám snaží zajistit si dostatečný přísun zlata. Dává si obrovský pozor na svého hrdinu, staví střelecké jednotky za ty určené pro boj na blízko a hlavně vám neustále nedá pokoj. Ve hře dva na dva se vše znásobuje, jelikož oba počítače se podporují, synchronizují své útoky, pomáhají si a všude chodí spolu.

• Lidé – Humans
Možná je zbytečné předstatovat někoho, kdo je zastoupen snad v každé strategii. Vše je u této rasy intuitivní – dělníky rubající zlato z dolů, kácející stromy nebo budující domy, zná každý, kdo hrál předchozí Warcrafty. Stejně tak budovy jsou důvěrně známé z druhého dílu, což znamená Barracks, Farm, Lumber Mill, Scout Tower apod. Z pohledu strategie: obecně jsou lidé schopni rychle zaútočit, naopak jejich jednotky zase nemají tolik života jako třeba Orkové. Peasanti si mohou při budování staveb pomáhat a tím značně urychlit celou stavbu, což poskytuje pro multiplayer nepatrné výhody.

O něco výše jsou řádoví válečníci, jako jsou footman anebo rifleman, jejichž síla není největší, avšak v hojnějším počtu jsou schopni porazit i zkušeného obra a jeho trolly, kteří hlídají doly anebo gobliní laboratoře. Dalším stupněm jsou mágové – pokud věnujete dostatečný počet času a zlata na vylepšení jejich schopností, jsou z nich velice mocní kouzelníci, kterých se mnohdy zaleknou i Nemrtví.

Posledním stupněm jsou válečníci – rytíři, jezdci na gryphonech a další. Disponují ničivou silou a například elitní jednotka ve složení rytířů pro boj na zemi, jezdců na gryphonech pro útok ze vzduchu a mágů, za sebou obyčejně nechává jen spáleniště a mrtvá těla protivníků.

• Nemrtví – Undead
Težba surovin je u Nemrtvých zcela jiná než u lidí – pět jednotek Accolyte obstoupí důl a zlato magicky vysávají. K těžbe dřeva je však nepřinutíte, na to musíte použít základní bojové jednotky aneb ghouly. Z této rasy je velice dobře vidět, kde brali Blizzardi inspiraci, neboť systém nestavění budov je velice podobný jako ve Starcraftu u Protosů. Nestavíte je, ale pouze je acolytem dáte vyčarovat, načež budova se pak již kouzlí sama a můžete jít ihned dál pokračovat v těžbě zlata.

Celá rasa Nemrtvých je, jak už název napovídá, založena na smrti. Ghoulům vymyslíte kanibalizaci, po boji stačí kliknout a vaši miláčkové už požírají zbytky koster po padlých nepřátelích a získávájí sílu ztracenou v boji. Aby to nebylo málo, Nemrtví došli ve své technologii tak daleko, že jejich obléhácí stroje dokážou padlé kostry sbírat po bojišti, vézt je sebou přes půlku mapy a v případě potřeby vyložit na zem, aby opět mohly posílit oslabenou armádu. Opravdová síla Nemrtvých je překvapivě v létajících jednotkách – gargoylech a wyrmech, jejichž hejno je postrachem každé cizí rasy.

• Orkové – Orcs
Orkové jsou asi momentálně nejsilnější rasa ve Warcraftu III. Peoni známí z dvojky zůstali, takže ani těžba se nezměnila, stále hezky manuálně. Co děla Orky opravdu silnými, je jejich přirozená síla. Jednotky jsou sice mírně dražší, zato se však jedná o opravdové řezníky. Byli stvořeni k boji a vše, co mají a užívají, je podporuje v boji či jim pomáhá nepřímo. Například schopnost drancování – z každé budovy, kterou zníčíte, získáváte zlato. Je velice příjemné pak ničit cizí města a to, že jsem člověk a vypaluji lidskou vesnici, mne už nikterak netrápilo.

Základním pěšákům pro boj na blízko i z dálky mohou při dobývání města pomoci silné, avšak snadno zranitelné katapulty. Z elitních bojovníků jmenujme orky, osedlávající létající ještěry či ohromné taureny, před kterými se i silnější hrdinové dávají na útěk. Magickou podporu mají na starost šamani a čarodějové temné přírodní magie. Pro svou sílu se stali Orkové mou nejoblíbenější rasou.

• Noční Elfové – Night Elfs
Elfové jsou velice sympatickou rasou, tak jak je známe z fantasy literatury – jsou vysocí s jemnými rysy ve tváři, mají mírně špičaté uši, milují přirodu, zpěv, magii a jejich nejoblíbenější zbraní je luk. Přesně takoví jsou i ve světě Warcraftu zvaném Azeroth. Jejich soužití s přírodou je krásně vidět v těžbě dřeva. Jsou jediná rasa, která nekácí stromy, jejich wispové je raději oblétávají a čerpají z nich energii. Elfí vesnice a města jsou tak stále zalesněné a porostlé staletými duby. Obdobou věží jsou opět stromy, obrovské a majestátné. Navíc se mohou pohybovat a pomalu je můžete přemístit, stejně jako všechny ostatní budovy Elfů.

Jelikož se jedná o noční Elfy, jejich lučištníci se stávájí (nejen) v noci neviditelnými, tedy pokud se nehýbou nebo nebojují. Obdobou lidských farem jsou měsíční fontánky s léčivou vodou. Elfí bludičky, které fungují jako pracanti, nemusí běhat s pytlemi zlata jako ostatní rasy – stačí jim nacházet se v bezprostřední blízkosti dolu a zlato již samo přibývá do pokladničky. Zkrátka Elfové, jak se sluší a patří!

• Multiplayer
Multiplayer si samozřejmě můžete zahrát buď po lokální síti nebo přes Battle.net, který je dobře známý všem majitelům Diabla. Jinak ale síťová hra nepřináší žádnou nebo převratnou novinku, která by stála za pozornost. Možnost uložit si replay ze hry a podívat se pak, jak jste hráli vy a jak protivník, kdy nebo kdo co stavěl, jak těžil, jak útočil a kde je příčina Vaší porážky, není nic nového. Od verze 1.08 se možnost replay nachází již ve Starcraftu a tak bylo nasnadě, že ji bude obsahovat i Warcraft III.

Systém hry je také stejný – na začátku hry dostanete vy i protivník pět dělníků, a veškerá rozhodování již závisí jen a jen na Vás. Budete-li investovat do ekonomiky, nebo začnete stavět velké armády, rozhodnete-li se pro rychlý překvapivý útok, nebo jestli budete pomalu zlepšovat svého hrdinu. Ať tak či onak, multiplayer nabízí vždy nejvíce zábavy. Stojí totiž proti Vám opravdový člověk, myslící, chybující, podceňující či naopak zbytečně moc bázlivý. Máte-li možnost hrát W3 po síti, jistě si jej zamilujete.

• Vyváženost jednotlivých ras
Obrovským faktorem ovlivňujícím multiplayer je vždy vyváženost ras. Je nemožné, aby byly všechny stejně silné a vyvážené v takové hře, kde každá rasa obsahuje zcela jiné jednotky apod. To vše se i přes půlroční trvání betatestu asi vyřeší až časem, podle odezvy hráčů a sledování her na Battle.netu. Postupně jistě budou vycházet nové a nové patche, upravující sílu jednotek, jejich ceny, rychlost budování apod., dokud se hra nestane naprosto vyrovnanou.

Na jakékoliv spekulace, nahradí-li Warcraft III ve světe na progamingové úrovni Starcraft, si v tuto chvíli netroufám. SC se těší obrovské popularitě, šikovní hráči si jím dokáží vydělat nemalé peníze a svou pozici má zajištěnou zřejmě až do vydání Starcraftu II. Na druhou stranu, nejlepší hráči SC již nyní pracují na vyladění Warcraftu III a pomáhájí Blizzardu svými zkušenostmi. Dokonce již proběhl první turnaj mezi betatestery a vítěz si odnesl 8 000 americkych dolarů.

další obrázky z Warcraft III najdete v našich galeriích tady, tady nebo tady

• Hardwarová náročnost
Na homepage hry se dočteme o minimálních a doporučených požadavcích na Vašeho miláčka. Doporučená sestava je procesor 600 Mhz, 32 MB grafická karta, 256 MB RAM. A skutečně, na mém Athlonu 650 s 32 MB RIVA TNT2 a 192 MB RAM se Warcraft III dá opravdu hrát. Pouze při souboji tří nebo více armád se začne šíleně cukat a stává se téměř nehratelným. 32megová grafická karta bude jistě stačit, ale zřejmě by to měla být nějaka GeForce, 256 MB paměti je pak nutností, jinak si nedovedu představit síťovou hru ve dvanácti lidech. Na obranu hry zase musím podotknout, že celý Warcraft III je naprosto stabilní, nikdy mi nespadl, nesekl se, ani nijak jinak nezhavaroval.

Hra je dodávána – jak je u Warcraftu zvykem – včetně editoru misí, takže není problém si v relativně krátké době vytvořit mapu vlastní.

• Hodnocení
Z textu celé recenze jste už mohli sami vytušit, že Warcraft III je naprosto okouzlující hra. Připoutá Vás nejprve na desítky hodin k singleplayer kampaním a někteří z vás potom možná vstoupí i do světa turnajů a hraní po síti. Kritikové mohou říci, že to vlastně není nic moc – stále se jen staví, bojuje apod. Ale to je přece Warcraft a takový jej chceme. Hra je propracovaná do posledního detailu a po stránce grafické, programátorské či designerské je provedena s precizností špičkového výrobce. To vše se těžko popisuje a nejlepší bude, když si Warcraft III zahrajete sami.

zdroj: http://games.tiscali.cz